Listopadové iluze pohřbeny

 

Sešli jsme se, lidé nejrůznějších názorů, abychom řekli, co jsme ztratili za uplynulých 22 let, zaznělo včera od pražské Staroměstské radnice v úvodu »pohřbu zmarněných iluzí a nadějí roku 1989«.

Nejen v Praze, ale také na řadě míst republiky lidé demonstrovali proti zhoubným krokům pravicové trojkoaliční vlády, která většině lidí utahuje opasky a některé skupiny obyvatelstva vyhání na okraj společnosti.

Akci na Staroměstském náměstí uspořádala platforma Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS) jako vyvrcholení své několikadenní petiční a diskusní akce v centru Prahy. Ani středeční zásah městské policie, jež požadovala odstranění symbolické rakve (k tomu však nedošlo), nemohl ohrozit protestní demonstraci, jíž se zúčastnilo podle našich odhadů do tisícovky lidí všeho věku.

* * *

Politický happening, laděný do pohřebního hávu, začali Petr Uhl, Jan Kavan a Jiří Dienstbier. Novinář Petr Uhl vyzval: »Dejme se dohromady a postavme se na odpor arogantní demontáži sociálního státu, braňme svobodu slova a spolčování, svobodnou činnost odborů, právo na referendum«.

Jan Kavan, bývalý předseda Valného shromáždění OSN a současný mluvčí SPaS, zavzpomínal na dobu před 22 lety, na iluze o spravedlivé demokratické společnosti, z nichž valná část vzala zasvé. »Nyní žijeme ve státě, který není schopen všem lidem zajistit důstojné podmínky,« řekl, což skupinka bezdomovců stojící nedaleko tribuny glosovala slovy »podívejte se na nás, co z nás je za 22 let«.

Škoda, že někteří netrpělivci svými výkřiky zasahovali do obou projevů. Senátor ČSSD Jiří Dienstbier zdůraznil, že není dobré vedle iluzí listopadu 1989 pohřbít i ideály té doby, kterých se nechce vzdát. Žel, podle něho lidé během více než dvou desítek let nového režimu ztratili zájem o veřejné dění.

»Demokracie nemůže dlouhodobě fungovat bez naplňování sociálních práv - práva na sociální zabezpečení, na podporu v nemoci, stáří apod.,« zdůraznil.

Hlasy lidu

Demonstraci na Staroměstské náměstí přišli podpořit lidé z blízka i daleka. Proč přijel Jiří Cingr, předseda Regionální rady odborových svazů ČMKOS Ústeckého kraje?

»Vyjadřuji zde svou účastí souhlas. Symbolika pohřbu iluzí je namístě. Nečasova vláda nejen rozebírá sociální stát, ale i zadupává demokracii,« řekl naší zpravodajce ve chvíli, kdy byla rakev s »ostatky« iluzí a šancí roku 1989 přenesena od Staroměstské radnice na smuteční lafetu taženou koňským spřežením a odjela.

Proč na demonstraci nepřišly desetitisíce nespokojených?, položili jsme stále se vkrádající otázku. »Lidé sedící u televizorů dosud nevidí, co se na ně žene. Důsledky ‚reforem‘ budou dalekosáhlé,« míní odborář, jehož slova doprovodilo souhlasné pokyvování Lenky Štěpánkové, členky Ústecké krajské rady OS zdravotnictví a sociální péče.

V druhé části mítinku se ke slovu dostali představitelé občanských sdružení a iniciativ a také opozičních politických stran, kteří jako členové »lékařského konzilia« v bílých lékařských pláštích vyjádřili své názory, jak řešit bolesti současné ČR.

»Našeho pacienta ohrožuje korupce. Když je možno dostat se ke 12 mld. Kč, nijak zvláště se vláda nesnaží. Ale vysát invalidy a staré lidi, to ano,« uvedla za hlučného souhlasu demonstrujících Ilona Švihlíková, další z mluvčích SPaS.

»Jsme léčeni na lži a pacient se paralyzuje strachem - aby se bál o své důchody, práci, či že skončí na ulici,« připodobnila českou společnost k nemocnému. V bílém plášti se cítila »jako doma« předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková, jež ještě před několika lety působila na ARO a záchrance jako zdravotnice.

»Není možné, aby člověk, který přijede do nemocnice tramvají, neměl stejnou péči jako ten, co přijede mercedesem,« ironizovala z tribuny slova jednoho známého českého lékaře a vyzvala ke spojení všech slušných lidí.

Naše země nevzkvétá

Dalším členem konzilia byl předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, který, s bílým pláštěm přes ramena, použil »slavná« slova Václava Havla z ledna 1990 »naše země nevzkvétá«. Je to právě nyní, co ČR nevzkvétá a nachází se v krizi.

»Nechceme pohřbít demokracii a naději. Chceme se však rozloučit s iluzemi o listopadu 1989,« řekl dále. Dnes se pouští žilou středně a nízkopříjmovým, a penězovod vede k těm, kteří nevědí, co s penězi, uvedl Filip, jenž také připomněl další iluzi, kterou jsme po volbách 2010 ztratili – iluzi o demokratických procedurách probíhajících ve sněmovně.

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka připomněl nedávné obstrukce při schvalování tzv. reformních zákonů: »Nedali jsme jim nic zadarmo, a nedáme jim nic zadarmo,« řekl.

Mluvčí OI Ne základnám Eva Novotná připodobnila ministra obrany Alexandra Vondru (ODS) k »rozsáhlému nádoru« na těle ČR, a »pokud malý vřed neodstraníme, rozroste se do velkých rozměrů«. Novotná upozornila, že »tento nejlepší spolupracovník USA« se chystá otevřít v Pardubicích středisko pro výcvik spojeneckých vojáků.

Předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska Stanislav Grospič připomněl, že prezident již podepsal novelu Zákoníku práce, jednoho z tzv. reformních zákonů, která dále zhorší postavení zaměstnanců a sníží lidskou důstojnost.

»Největší iluze, vnucované lidem, byly právě o 17. listopadu 1989. Proto vyjděme do ulic a řekněme STOP této hanebné vládě,« vyzval Grospič.

»Tohle jsem nechtěl«

Demonstrace měla demokratický ráz a většina ze zúčastněných či spolupracujících organizací, jejichž loga se objevila na společném plakátu akce, vystoupila.

Z tribuny promluvili zástupci Hnutí za přímou demokracii, ACORN, Opozice proti novému světovému řádu, Akčního spolku nezaměstnaných, Nové antikapitalistické levice, Sdružení zastánců dětských práv a na závěr i aktivní lidé, kteří přijeli až z Ostravska.

Zdeňka Slívová z Havířova s trikolorou na bundě rozburácela přítomné otázkami: »Jak se vám líbí, že vám Kalousek chce sáhnout na důchody? Jak se vám líbí, že nadané děti nebudou moci z ekonomických důvodů studovat?«

Oldřich Kolbasňuk, jenž pracoval jako horník na Dolu Jeremenko, zalitoval, že v listopadu 1989 stál na tribuně na pražské Letné společně s Václavem Havlem a herci. »Ale tohle, v čem žijeme, jsem nechtěl!« prohlásil a posléze zanotoval Masarykovu písničku Ach, synku, synku.

Během mítinku lidé podepisovali několikero petic, včetně petice SOS student proti zavedení školného na VŠ. Účastníci pak průvodem přešli na Václavské náměstí na další demonstraci.(mh)

převzato z Haló novin