Zastavme řádění hyen, jde o střechu nad hlavou!

 

Genocida je podle slovníku cizích slov vyhlazování, případně i úplné vyhlazení určitých skupin obyvatelstva (národních, etnických, rasových nebo náboženských).

Specifické skupiny obyvatelstva však tvoří také děti a starci, tělesně postižení lidé a nemocní. V tradičních společnostech byli existenčně závislí na rodině. V moderní společnosti postupně přebíral sociální funkce rodiny stát. Klíčovou tezí neoliberální ekonomické doktríny je zrušení sociálních funkcí státu. Prakticky to znamená vrácení společenských poměrů o 200 roků zpátky. K tomu směřují současné reformy školství, důchodů, zdravotnictví a sociálních služeb. Pokud se nám nepodaří tyto reformy zastavit, vyústi v genocidu méně úspěšných občanů a lidí existenčně závislých na sociálním systému státu. Současné problémy ve Šluknovském výběžku jsou jedním z projevů této neoliberální ekonomiky.

Proces liberalizace ekonomiky je mnohostranný, avšak ve společnosti se bezprostředněji než kupónová privatizace, tunelování bank nebo likvidace zemědělské velkovýroby projevují důsledky bytové politiky. Bydlení a potrava jsou základní životní potřeby, kterých se nelze vzdát anebo je něčím nahradit. Uspokojování potřeby bydlení narušili lidovci Kvapil, Přikryl a Lux restitucí soukromého bytového fondu, kterou prosadili, aby si vylepšili voličskou základnu ve městech. Hotové peníze se dělí snáze než dům, proto restituenti domy obsazené nájemníky zpočátku poměrně levně prodávali. Václav Klaus svým prohlášením, že nezná špinavé peníze, pozval k hodům na našem trhu nemovitostí mafiány z celé Evropy. Brzy ho ovládli Italové a Jugoslávci.

Rostoucí bublina nájemného

Klíčovým požadavkem mafií byla deregulace nájemného. Pro bohaté mafiány nebyl problém »přesvědčit« Hanu Marvanovou, poslankyni ODS, aby jim zařídila možnost požadovat libovolnou cenu nájemného v bytech pronajatých v domech postavených bez státní podpory. V této souvislosti je nutno poznamenat, že když byl zákon o částečné liberalizaci ceny nájemného v roce 1993 schválen Sněmovnou, V. Klaus tehdy veřejně, a velmi energicky, odmítl možnost plošné deregulace cen na trhu bydlení. To se v něm asi na okamžik probudil ekonom. Jako politik však neudělal nic, aby zabránil katastrofálnímu vývoji v tomto sektoru ekonomiky. Mafie angažovala senátory, Ústavní soud, konkrétně JUDr. V. Cepla st. a ombudsmana O. Motejla. Pro jistotu militantní páni domácí poslali přes 4000 stížností také Soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O roku 2003 do roku 2006 pak nebylo nájemné nijak regulováno, ale cenová bublina nájemného nerostla podle představ pronajímatelů.

Všeho schopný předseda US-DEU P. Němec zařídil, aby předseda ČSSD Jiří Paroubek, ministr financí B. Sobotka a ministr pro místní rozvoj Martínek protlačili Parlamentem zákon o zvyšování nájemného jednostranným rozhodnutím pronajímatele. Je to světový unikát. Podíl výdajů našich domácností na potravu a bydlení je dlouhodobě mezi nejvyššími v OECD a deformuje strukturu tržeb na vnitřním trhu. Avšak ministr K. Jankovský (VV) a jeho spolupracovníci v nafukování cenové bubliny nájemného pokračují. Je příznačné, že ve smečce lidských hyen, útočících na nízkopříjmové skupiny občanů, vynikají úředníci. Regulované nájemné v obecních bytech je už mnohde vyšší než v okolních soukromých domech a exekutoři dlužníky nájemného nemilosrdně fendují.

Do smečky hyen se přičlenil i ministr práce a sociálních věcí J. Drábek. Důchodce, kteří se stěží na berlách doplazí na poštu, aby si vyzvedli důchod a zaplatili SIPO, chce rozpohybovat. Pro důchod si budou chodit do bankomatu, a potom se budou snažit donést peníze až na poštu, aby podstatnou částí důchodu zaplatili SIPO. Bankám budou platit za vedení účtu nejvyšší poplatky v Evropě a pro kapsáře se stanou atraktivní kořistí.

Zhoubná privatizace

Vývoj na našem trhu s nemovitostmi je přímo školním případem zhoubného působení neoliberální ideologie na společenskou morálku, na ekonomiku, životní prostředí i kulturu. Je koncentrátem chyb, které přivedly tržní ekonomiku do smrtelné krize. Zahraniční »investoři« špinavými penězi zkorumpovali politiky od ministrů, přes senátory a poslance, až po zastupitele na obecních úřadech. V prvním kroku politici zařídili rozšíření trhu nemovitostí i na obecní (a státní) bytový fond. Obce se prodejem nájemního bytového fondu zbavují nejvýnosnější části majetku a nástroje ke stimulaci rozvoje podnikání v obci, a tím i snížení nezaměstnanosti. Aby se privatizace domů urychlila, privatizují se po jednotlivých bytech. Média oblbují veřejnost tvrzením, že v nájemních bytech bydlí jen »socky«.

Na trh nemovitostí se vrhli také drobní spekulanti, kteří za původní nájemce zaplatí kupní cenu bytu. Nájemce se pak vystěhuje, (nebo je vystěhován) a byty se pronajímají za smluvní nájemné. O objekt jako celek se má starat právnická osoba SVJ (Společenství vlastníků jednotek). Již v současnosti je mnoho takto privatizovaných domů v havarijním technickém stavu a za třicet roků budou zralé na buldozer. Prostor pro bydlení méně majetných vrstev obyvatelstva se stále zmenšuje.

Zato vznikají v okolí velkých měst gheta zbohatlíků. Některé kreace architektů ve stylu podnikatelského baroka jsou odstrašujícími příklady pro studenty architektury. Stavby sídlišť naležato, obydlených »pracující chudinou«, zabírají stovky tisíců hektarů bonitní zemědělské půdy. Militantní ekologové, kteří brání dopravním stavbám a na Šumavě likvidaci kůrovce, proti zbytečnému ničení přírody v okolí měst a vesnic ani nepípnou.

 

5. 9. 2011Josef ŠULC

převzato z Haló novin